C.5. Změny účetních postupů
C.5.1. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které jsou pro Společnost relevantní a byly nově aplikovány v daném účetním období
Níže jsou uvedeny novely existujících standardů, které jsou pro Společnost závazné a byly nově aplikovány od 1. ledna 2014:
Novela IAS 32 Finanční nástroje: vykazování – Zápočet finančních aktiv a finančních závazků
Novela vysvětluje význam podmínky pro zápočet finančních aktiv a závazků, tj. „v současnosti má právně vymahatelný nárok na započtení“, a upřesňuje kritéria, která musí splnit clearingová centra, aby mohlo dojít k započtení finančních instrumentů, přestože k jejich vypořádání nedojde ve stejném okamžiku. Novela se uplatňuje retrospektivně.
Novela IAS 36 Snížení hodnoty aktiv – Zveřejnění zpětně získatelných částek u nefinančních aktiv
Tato novela odstraňuje nechtěné dopady, které má IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou na původní požadavky na zveřejňování stanovené v IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. Dále vyžaduje zveřejňování zpětně získatelných částek u aktiv nebo penězotvorných jednotek (CGU), u nichž byla v průběhu účetního období vykázána nebo zrušena ztráta ze snížení hodnoty.
Tyto novely nebudou mít na Společnost žádný dopad.
Novela IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování – Novace derivátů a pokračování zajišťovacího účetnictví
Novela poskytuje výjimku ze stávajícího požadavku na přerušení zajišťovacího účetnictví v situaci, kdy dochází ke změně zajišťovacího nástroje, pokud jsou splněna daná kritéria. Tato novela nebude mít na Společnost žádný dopad.
Nepředpokládá se, že by revidované standardy měly na účetní závěrku Společnosti významný vliv.
C.5.2. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které nejsou pro Společnost relevantní
IFRS 10, Konsolidovaná účetní závěrka (poprvé zveřejněn v květnu 2011)
IFRS 10 nahrazuje předchozí znění IAS 27 (2008) Konsolidovaná a individuální účetní závěrka a související interpretaci SIC 12 Konsolidace – SPE.
Nový standard IFRS 10 vyžaduje od mateřské společnosti sestavení konsolidované účetní závěrky, definuje princip ovládání jako základ pro konsolidaci a postupy, jak stanovit, zda investor společnost ovládá, a tedy ji musí konsolidovat. IFRS 10 dále definuje účetní postupy pro přípravu konsolidované účetní závěrky.
IFRS 11 Společná ujednání
Standard IFRS 11 nahrazuje IAS 31 Účast ve společném podnikání a SIC-13 Spoluovládané jednotky – nepeněžní vklady spoluvlastníků. Standard ruší možnost účtování metodou poměrné konsolidace. Společná ujednání, která odpovídají definici společného podniku či činnosti (joint venture) podle standardu IFRS 11, musí být účtována ekvivalenční metodou.
IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách (poprvé zveřejněn v květnu 2011)
Cílem IFRS 12 je zveřejnění informací, které umožní uživateli účetní závěrky zhodnotit povahu a rizika spojená s účastmi v jiných účetních jednotkách a vliv na finanční situaci, výkonnost a cash flow těchto účetních jednotek. Je vyžadováno, aby IFRS 12 byl aplikován všemi entitami, které mají účasti v dceřiných společnostech, společných podnicích, přidružených společnostech a v nekonsolidovaných entitách.
Novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční jednotky (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2014)
Na základě této novely mají účetní jednotky, které splňují definici investiční jednotky podle IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka, výjimku z konsolidace a oceňují své dceřiné společnosti reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. Tato novela nemá na Společnost žádný dopad.
C.5.3. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které budou pro Společnost relevantní, ale zatím nejsou závazné
Níže uvedené nové standardy, novely a interpretace existujících standardů budou pro Společnost závazné od účetního období začínajícího 1. ledna 2014 nebo později. Společnost je neimplementovala před termínem jejich závazné účinnosti.
Novela IFRS 7 a IFRS 9, Závazné datum účinnosti a přechodná ustanovení (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2015, resp. od první aplikace IFRS 9)
IFRS 9 Finanční nástroje (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2015, dřívější aplikace je možná, standard zatím nebyl schválen EU)
IFRS 9 nahrazuje ty části IAS 39, které souvisejí s klasifikací a oceňováním finančních aktiv. Klíčové oblasti jsou následující:
- Požadavek na klasifikaci finančních aktiv do dvou kategorií dle způsobu oceňování: následně oceňované v reálné hodnotě a následně oceňované v amortizované pořizovací ceně. Rozhodnutí o klasifikaci je učiněno při prvotním zaúčtování. Klasifikace závisí na podnikatelském modelu, který společnost používá pro řízení finančních nástrojů, a na charakteristikách smluvních peněžních toků, které se váží k danému nástroji.
- Finanční nástroj je následně oceňován v amortizované pořizovací ceně, pouze pokud je to dluhový nástroj a zároveň (i) cílem podnikatelského modelu společnosti je držet toto aktivum do splatnosti, tj. vybrat smluvní peněžní toky, a (ii) smluvní peněžní toky související s daným aktivem představují pouze splátky jistiny a úroku (tj. aktivum má pouze „základní úvěrové rysy“). Všechny ostatní dluhové nástroje musí být oceňovány reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů.
- Všechny kapitálové nástroje jsou následovně oceňovány reálnou hodnotou. Kapitálové nástroje, které drží společnost pro obchodování, jsou oceňovány reálnou hodnotou proti účtům výnosů a nákladů. Pro všechny ostatní kapitálové nástroje může být při prvotním zaúčtování učiněno nezvratné rozhodnutí o způsobu účtování nerealizovaných a realizovaných zisků a ztrát ze změn reálné hodnoty do ostatního úplného výsledku, a ne do výkazu zisku a ztráty. V tom případě žádné zisky a ztráty z přecenění na reálnou hodnotu nebudou převáděny do zisku nebo ztráty ani po vypořádání a odúčtování nástroje. Tato volba může být uplatněna individuálně pro každý nástroj. Dividendy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty, pokud představují výnos z investice.
- Finanční závazky jsou vykazovány dle současně platného standardu IAS 39.
24. července 2014 vydala IASB finální verzi IFRS 9, která obsahuje rovněž část upravující model očekávaných ztrát. Finální verze dílčím způsobem novelizuje požadavky týkající se klasifikace a oceňování finančních aktiv. Nahrazuje všechny předchozí verze tohoto standardu a bude závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018. Dřívější aplikace je možná.
IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2017)
IFRS 15 nahrazuje všechna dosavadní ustanovení mezinárodních účetních standardů týkající se výnosů (IAS 11 Smlouvy o zhotovení, IAS 18 Výnosy, IFRIC 13 Zákaznické věrnostní programy, IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí, IFRIC 18 Převody aktiv od zákazníků a SIC 31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní služby) a upravuje veškeré výnosy ze smluv se zákazníky. Definuje rovněž model účtování a oceňování v případě prodeje některých nefinančních aktiv, včetně pozemků a zařízení a nehmotných aktiv. Standard stanoví principy, jimiž se účetní jednotka řídí při oceňování a účtování výnosů. Základním principem je, že účetní jednotka zaúčtuje výnosy v částce předpokládané protihodnoty, kterou by měla podle očekávání obdržet za zboží převedené na zákazníka, resp. za služby mu poskytnuté.
IFRIC 21 Odvody (interpretace vydána v květnu 2013, závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2014)
Společnost v současné době posuzuje dopad výše uvedených standardů a možný termín jejich implementace.
C.5.4. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které zatím nejsou závazné a nejsou pro Společnost relevantní
Novela IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční jednotky: Uplatňování výjimky z konsolidace (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Smyslem novely je odstranit problémy, které se objevily v souvislosti s výjimkou pro investiční jednotky podle IFRS 10. Novela vysvětluje, že výjimka z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku (odstavec 4, IFRS 10) se na mateřskou společnost, která je dceřinou společností investiční jednotky, vztahuje v případě, že investiční jednotka oceňuje všechny své dceřiné společnosti reálnou hodnotou.
Novela IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydán v lednu 2014, platí pro první řádnou účetní závěrku podle IFRS sestavenou od účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
IFRS 14 stanoví požadavky pro účtování zůstatků na účtech časového rozlišení vyplývajících z cenové regulace, tj. v případech, kdy účetní jednotka poskytuje zákazníkům zboží nebo služby za ceny nebo sazby, které jsou předmětem regulace.
Novela IAS 1 Iniciativa týkající se informací v příloze (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Smyslem novely IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky není změnit, ale pouze zpřesnit některá stávající ustanovení IAS 1. Novela i) zpřesňuje požadavky IAS 1 týkající se významnosti; ii) stanoví, že jednotlivé řádky výkazu zisku a ztráty, výkazu o ostatním úplném výsledku a rozvahy lze podle potřeby rozdělovat; iii) vysvětluje, že pořadí, v jakém jsou informace uváděny v příloze účetní závěrky, je věcí odborného úsudku účetní jednotky; iv) stanoví, že podíl účetní jednotky na ostatním úplném výsledku přidružených nebo společných podniků, které jsou do účetních výkazů zahrnuty metodou ekvivalence, se musí vykazovat agregovaně na jednom řádku a dále rozčlenit na položky, které následně budou, resp. nebudou převedeny do výkazu zisku a ztráty.
Novela rovněž zpřesňuje požadavky na vykazování dalších mezisoučtů ve výkazu o finanční situaci a ve výkazu zisku a ztráty, resp. ve výkazu o ostatním úplném výsledku (ať už se jedná o dva samostatné výkazy, či jeden společný).
Novela IAS 16 a IAS 38 Přijatelné metody odpisování hmotného a nehmotného majetku (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Novela vysvětluje princip definovaný v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva, podle nějž výnosy odrážejí model ekonomických užitků plynoucích z provozování podniku (jehož je dané aktivum součástí), nikoli ekonomické užitky spotřebované používáním aktiva. Metodu odpisování založenou na výnosech proto není možné pro dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy a zařízení) používat vůbec a pro nehmotný majetek jen v omezených případech.
Novela IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Novela IAS 19 Plány definovaných požitků: Příspěvky zaměstnanců (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. července 2014)
Novela IAS 27 Ekvivalenční metoda v individuální účetní závěrce (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016, dřívější aplikace je možná)
12. prosince 2013 vydala IASB dva soubory revizí vybraných účetních standardů, a to za roky 2010–2012 a 2011–2013. Jedná se celkem o 11 dílčích novel 9 standardů, IFRS 1, IFRS 2, IFR 3, IFRS 8, IFRS 13, IAS 16, IAS 24, IAS 38 a IAS 40 (plus následné novely souvisejících standardů). S výjimkou novel týkajících se výhradně důvodových zpráv (Basis for Conclusions) jsou změny závazné od řádného účetního období začínajícího 1. července 2014. Novely se obecně nebudou uplatňovat retrospektivně, ale prospektivně, s výjimkou novel týkajících se informací zveřejňovaných v příloze k účetní závěrce a oceňování vlastních aktiv.
V září 2014 vydala IASB další soubor revizí, a to za roky 2012–2014. Soubor obsahuje pět novel čtyř standardů – IFRS 5, IFRS 7, IAS 19 a IAS 34. Změny jsou závazné od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016. Dřívější aplikace je možná, ale je nutné o tom uvést informaci v příloze účetní závěrky.
C.5.5. Návrh novely IFRS 4 – Pojistné smlouvy
IASB zveřejnila 20. června 2013 revidovaný pracovní návrh novelizovaného standardu, který bude komplexně upravovat problematiku vykazování a oceňování pojistných smluv, včetně informací, jež budou účetní jednotky povinny o těchto smlouvách zveřejňovat v příloze účetní závěrky.
Návrh převzal definici pojistné smlouvy ze současného standardu IFRS 4, ale mění rozsah jeho působnosti: novelizovaný standard se už nebude vztahovat na smlouvy s pevnou cenou, ale do jeho působnosti naopak budou zahrnuty některé smlouvy o finančních zárukách.
Návrh vyžaduje, aby pojistitel oceňoval své pojistné smlouvy oceňovacím modelem na bázi současné hodnoty. Ocenění je postaveno na základě následujících vstupů: současný, nezaujatý a ziskem vážený průměr budoucích peněžních toků očekávaných po splnění smlouvy; časová hodnota peněz; explicitní zohlednění rizika a smluvní marže stanovené tak, že žádný zisk není vykázán okamžitě při uzavření pojistné smlouvy.